Pondělí, 15.únor 2010 / Karel Hyka

Tisková agentura Tanjug citovala vyjádření předsedy kosovského parlamentu Jakuba Krasniqiho pro prištinská média: „Pokud někteří Srbové nejsou ochotni žít v severní části [Kosova] a myslí si, že se mohou od Kosova odtrhnout, potom jsou Albánci z Preševského údolí připraveni se připojit ke Kosovu.“

Státní tajemník srbského Ministerstva pro Kosovo a Metohiji Oliver Ivanović vyzval mezinárodní společenství, aby na Krasniqiho výroky o tom, že etničtí Albánci z měst Preševa a Bujanovce jsou „připraveni se připojit ke Kosovu,“ reagovalo.

„Pochybuji, že to Krasniqi řekl náhodou, ale jeho prohlášení by se neměla přeceňovat, protože je jasné, že jsou určena domácímu publiku,“ řekl Ivanović.

„Krasniqiho myšlenka nemá reálně žádnou šanci na uskutečnění. Srbsko naprosto neuzná jejich odtržení, ale jistě to zneklidňuje srbské obyvatelstvo, což je ostatně cílem takových prohlášení,“ sdělil Ivanović.

Kosovo se v současné době administrativně dělí na 30 obcí (obštin). Severní Kosovo je neoficiální název pro území severní části Kosova, obývané srbskou většinou. Zahrnuje obce: Leposavić, Zvečan a Zubin Potok, včetně severní části města Kosovska Mitrovica, které rozděluje řeka Ibar na albánskou a srbskou část. Tato část Kosova není pod kontrolou albánské vlády v Prištině a Srbové si zde, ve spolupráci s bělehradskou vládou, spravují své věci sami. Z celkového území Kosova představuje tato severní část asi 11%.

Albánské vládě je situace na severu země dlouhodobě trnem v oku. V polovině ledna tohoto roku představil premiér tzv. Republiky Kosovo Hashim Thaci plán „na zlepšení ekonomické situace v severním Kosovu a posílení jeho suverenity“. Tato strategie albánské vlády spočívá v odstranění struktur srbské samosprávy a v „decentralizaci“. Zvláštní představitel Evropské unie v Kosovu Pieter Feith potvrdil existenci této strategie. Vedoucí mise EULEX Yves de Kermabon se vyjádřil, že mise EU neuznává paralelní struktury v Kosovu, a že nikde v Evropě nefungují na jednou místě dva soudní systémy. Tento plán se setkal s ostrými protesty ze strany srbské vlády.

Preševské údolí je oblast jižního Srbska, které sousedí se západní částí Kosova. Zahrnuje města Bujanovac a Preševo. Většinu zde tvoří etničtí Albánci. V letech 1999 až 2001 zde operovala albánská teroristická organizace Osvobozenecká armáda Preševa, Medvedje a Bujanovce (Ushtria Çlirimtare e Preshevës, Medvegjës dhe Bujanovcit – UÇPMB), která usilovala o připojení oblasti ke Kosovu využívajíc k  tomu demilitarizovaného pásma, kam nesměla podle poválečné dohody jugoslávská armáda vstupovat.

Krasniqiho mluvčí Riza Hajlimi prohlásil, že „Krasniqi nechtěl svými výroky povzbuzovat Albánce v jižním Srbsku, aby se odtrhli.“