První střetnutí Bělehradu a Prištiny před Mezinárodním soudem |
Středa, 2.prosinec 2009 Haag - Střetnutím argumentů srbské a prištinské delegace před 15 porotci Mezinárodního soudu v pondělí 1. prosince v Haagském Paláci míru začal právní souboj kolem otázky legálnosti jednostranného prohlášení nezávislosti Kosova, kterou Generální shromáždění OSN předložilo soudu na žádost Srbska. Srbská delegace v čele s velvyslancem Srbska v Paříži Dušanem Batakovićem upozorňuje, že jednostranná deklarace nezávislosti Kosova představuje výzvu pro světovou organizaci, její autoritu a hlavně pro její schopnost účinně vykonávat jeden ze svých základních úkolů - udržovat mír a bezpečnost. Rovněž vyjádřila očekávání, že rozhodnutí soudu bude založeno výlučně na mezinárodním právu, nezávislé na politických zájmech a mocenských vztazích mezi jednotlivými státy a nedovolí porušování základních principů, na kterých je založen mezinárodní pořádek, tedy suverenita a teritoriální integrita států. Naproti tomu delegace z Prištiny v čele se Skenderem Hisenim odtržení Kosova bránila tvrzením, že jednostranná deklarace o nezávislosti je „vůlí kosovského národa“, odmítajíce současně jakoukoli možnost pro otevření nových vyjednávání o statusu Kosova. Odvolávajíce se na legitimnost deklarace, vzkázala delegace, kterou MS nazývá „autoři jednostranné deklarace o nezávislosti“, že nezávislost Kosova je „postojem a realizací vůle národa Kosova, ve které se odráží dlouholeté přání jeho obyvatel samostatně rozhodovat o svém politickém statusu“. Podle slov ministra zahraničních věcí Srbska Vuka Jeremiće, který byl přítomen začátku jednání, čeká Srbsko ještě těžká bitva, kterou „ nesmíme prohrát a neprohrajeme, pokud budeme vytrvalí, moudří a jednotní“. Připomněl také, že právní tým Srbska porotě MS v Haagu předložil argumenty, podle kterých je ve 21. století nepřípustné rozdělovat jeden mírumilovný stát s členstvím v OSN proti jeho vůli, neboť by v opačném případě už muselo být dovoleno vše. Společně se slovy „Kosovo bylo, je a zůstane Srbsko“ Jeremić vyjádřil očekávání, že MS bude bránit fundamentální principy mezinárodního práva, kterými jsou zachování suverenity a teritoriální integrity mezinárodně uznaného státu a ponechal otevřenou možnost pro nový vyjednávací proces se zástupci Prištiny. Šéf srbské delegace Dušan Bataković porotě vysvětlil, že Kosovo pro Srbsko představuje historii, kolébku jeho státnosti a jeden z hlavních základních kamenů vzniku národní identity. Nakonec upozornil na to, že Srbové byli z pozice konstitutivního národa v Srbsku proti své vůli svedeni na status menšiny ve své vlastní zemi. „Srbsko je přesvědčeno, že OSN a mezinárodní společenství s pomocí právoplatného rozhodnutí poroty MS najde správnou odpověď na tuto výzvu, která se dotýká samotných základů mezinárodněprávního pořádku, nechal se slyšet Bataković. Kromě Batakoviće přednesli argumenty za Srbsko i koordinátor delegace Saša Obradović, právník Vladimir Djelić, dále tři odborníci na mezinárodní právo Andreas Zimmermann z Německa, Malcolm Shaw z Velké Británie a Švýcar Marcello Kohen. Všichni tito odborníci bránili názor, podle kterého je jednostrannou deklarací ohrožen mezinárodní pořádek, jakož i právo Srbska na suverenitu a územní integritu. Zástupce Prištiny Hiseni dal najevo očekávání, že Mezinárodní soud potvrdí právo Kosova na nezávislý stát, odvolávajíce se na „situaci v terénu a nemožnost návratu k předchozímu stavu“. Současně odmítl možnost, že by Priština přistoupila na výzvu Bělehradu k pokračování ve vyjednávání, kdy Srbsko nehodlá uznat Kosovo jako nezávislý stát, protože by to, dle jeho slov, mohlo vyvolat nové konflikty v regionu. Britský advokát Michael Wood, který hovořil ve prospěch nezávislosti Kosova, svou řeč založil na utrpení kosovského národa koncem devadesátých let minulého století a na poukazování na zločiny, za které byli Haagským tribunálem odsouzeni někteří srbští státní funkcionáři. Na začátku zasedání, kterému byl přítomen i velvyslanec Srbska v Haagu Čedomir Radojković, oznámil předseda soudu Hisaši Ovada z Japonska, že od dnešního dne je všech 36 písemných vyjádření, která dodaly zúčastněné státy, dostupno veřejnosti na webových stránkách Mezinárodního soudu. V následujících devíti dnech dostane k obhajobě svého postoje 45 minut každý ze zástupců 30 zemí, které se přihlásily k ústnímu projednávání. Ve středu vystoupí ve prospěch Prištiny Albánie, Saúdská Arábie a Rakousko, zájmy Bělehradu pak bude obhajovat Argentina, ve prospěch Srbska a v obraně mezinárodního práva bude dále hovořit Čína, Rusko, Španělsko, Rumunsko, Azerbajdžán, Bělorusko, Bolívie, Brazílie, Burundi, Kypr, Venezuela a Vietnam. Ve prospěch samoproklamovaného státu Kosovo své argumenty vedle již zmíněných států vynesou USA, Francie, Velká Británie, Německo, Holandsko, Norsko, Chorvatsko, Bulharsko, Bahrein, Dánsko, Finsko a Jordánsko. Po ukončení veřejného zasedání prostuduje 15 porotců MS všechny podané argumenty a většinou hlasů vynese svůj názor na legálnost jednostranného prohlášení nezávislosti Kosova. Rozhodnutí je očekáváno v polovině příštího roku. Mezinárodní soud předběžně vzkázal, že i když všech 15 porotců pochází z různých názorových okruhů a mohlo by tak v této otázce dojít k rozličným pohledům, konečné rozhodnutí bude představovat názor poroty jako celku. Jednostranně prohlášenou nezávislost Kosova dosud uznalo 63 ze 192 zemí členství OSN. |