|
Sobota,
29.srpen 2009
Generální tajemník NATO Anders Fog Rasmusen
v Prištině potvrdil, že během následujících let bude snížena přítomnost
mezinárodních vojsk na Kosovu. Konečné rozhodnutí ale padne teprve po podrobné
analýze situace přímo na terénu. Dle jeho slov NATO nevydá žádné rozhodnutí,
které by se negativně odrazilo na bezpečnostní situaci na Kosovu a všechna
budou podložena vojenskými analýzami a politickými odhady.
Podle zprávy agentury Tanjug Rasmusen ještě dodal, že NATO bude dále pomáhat
úřadům na Kosovu ve formování vlastních bezpečnostních sil a zdůraznil, že jeho
návštěva Prištiny, která se uskutečnila jen několik dní po nástupu do funkce
generálního tajemníka, svědčí o vysoké prioritě, kterou bude Kosovo zaujímat v
jeho pracovním plánu.
Dále prohlásil, že jeho mise v čele aliance si klade za cíl vytvořit
bezpečnostní okruh pro euroatlantickou perspektivu Balkánu, včetně Kosova.
"Mým posláním je zabezpečit euroatlantické perspektivy pro všechny země
Balkánu, tedy jak pro Kosovo, tak pro Srbsko. Domnívám se, že by to umožnilo
stabilitu, bezpečnost a prosperitu v tomto regionu", řekl Rasmusen po
rozhovoru s kosovskými zástupci, Fatmirem Sejdijuem a Hašimem Tačim.
V komentáři Rasmusenovy zprávy z Prištiny spolupracovníci deníku
"Politika" Zoran Dragišić a Dušan Janjić zdůrazňují, že pravý důvod
snižování počtu vojáků KFOR na Kosovu je uvolnění sil NATO pro jejich
přemístění do jiných krizových míst.Dalším efektem tohoto rozhodnutí má být
jakési vyslání politické zprávy o tom, že situace na Kosovu je stabilní.
Profesor Vysoké školy pro bezpečnost Zoran Dragišić upozorňuje, že se jedná o
zcela chybném rozhodnutí, založeném na špatném odhadu situace, kdy bezpečnost
na Kosovu není v žádném případě lepší v porovnání s předchozím stavem.
Podle Dragišiće je sice vzdělávání a posilování kosovských bezpečnostních sil
potřebné, avšak pro Srbsko je pomoc, kterou některé země NATO poskytují
Kosovským bezpečnostním silám, nepřijatelná.
"KSB je jádro budoucí kosovské armády,jejíž založení je v rozporu s
Rezolucí 1244 UN a přímo ohrožuje srbské národní zájmy."
Koordinátor Fóra pro národnostní vztahy Dušan Janjić poukazuje i na možnost
účasti KSB při operacích NATO: " NATO má očividně v úmyslu připravit
příslušníky KSB pro jejich využití jako spojenecké nebo přidružené síly v
krizových ohniscích mimo Kosova a Balkánu. Tím NATO pravděpodobně pokouší KSB
navázat na sebe, aby jednoho dne mohlo být připojeno k alianci"
Rasmusen v Prištině hovořil o euroatlantické perspektivě Kosova i Srbska.
Janjić se domnívá, že to je problém a provokace Srbska.
"Problém je v tom, jaká bude odpověď Srbska a jakým způsobem by mělo být
Srbsko připojeno k NATO. Provokace Srbska spočívá v tom, jak bude reagovat na
skutečnost, že také BiH zažádala o vstup do NATO a tento krok již spěje ke své
realizaci", říká Janjić, podle kterého je velmi těžké odhadnout, jak se
Cvetkovićova vláda a prezident Tadić zachovají, protože jejich náznaky nejsou
jednotné.
"Na jedné straně stojí spolupráce a partnerství pro mír, účast našich
vojáků a policie v mírových misích UN, avšak společně s NATO, politicky se
udržují kontakty přes Výbor NATO, pořádají se různé semináře a podobně. Na
druhé straně je při strategii obrany všude připomínána neutralita",
poukazuje Janjić s tím, že je možné, že řešení bude ponecháno na příští vládě,
která bude sestavena po volbách v příštím roce".
"I přesto, že vstup Srbska do NATO by bylo v tomto okamžiku pro nás dobré
řešení, rétorika mezinárodních zástupců typu "vstup Srbska a Kosova do
NATO" je pro Srbsko nepřijatelná, protože Kosovo je součástí Srbska",
říká Zoran Dragišić.
S ohledem na to, že generální tajemník NATO je pouze technická osoba, která
nedefinuje politiku aliance, Dragišić uvádí, že příchod Rasmusena do funkce,
kterou doposud vykonával Jap de Hop Shefer, pro Srbsko nepředstavuje prakticky
žádnou změnu.
"Pro nás je v tomto okamžiku nejdůležitější, aby se jednotky NATO nestáhly
z terénu, protože by to opět destabilizovalo situaci na Kosovu", uzavírá
Dragišić. |
