Úterý,11.srpen 2009

Předseda Národní rady pro spolupráci s Haagským tribunálem Rasim Ljajić dnes prohlásil, že záporný postoj albánské vlády k vyšetřování obchodů s lidskými orgány na Kosovu a severu Albánie je "očekávaná reakce".

"Bohužel to pro nás není nic nového, podobnou reakci jsme očekávali, neboť již dříve mezinárodní představitelé naráželi na podobnou odpověď ze strany Albánie, jakou jsme obdrželi i my. Mohu si jen domyslet, jak by mezinárodní společenství reagovalo, kdyby se podobně chovalo Srbsko", řekl Ljalić novinářům.

Dále upozornil, že Srbsko se cítí velmi poškozeno tím, že ze strany Albánie dosud nebyla otevřena plná spolupráce s Haagským tribunálem. V tomto případě se, podle zprávy pověřené mezinárodní organizace, jedná o 400 těl, která byla převezena z Kosova na území Albánie za účelem odebrání orgánů.

"Mezinárodní organizace na problém odmítání spolupráce ze strany Albánie nijak nereaguje a nikdo z albánské strany nedal najevo připravenost zapojit se do vyšetřování".

Albánské úřady vzkázaly speciálnímu vyslanci Rady Evropy Dikovi Martimu, že v Albánii není možné vést vyšetřování obchodů s orgány na základě obžaloby bývalé hlavní žalobkyně Haagského tribunálu Carly del Ponteové nebo Bělehradu.

Dik Marti byl před návštěvou Albánie v Bělehradě, kde mu zástupci Srbska předložili důkazy, které nashromáždily během vyšetřování dle údajů z knihy Del Ponteové "Lov.."

Marti je připraven Radě Evropy předat svou zprávu o obchodování s lidskými orgány a poté by měla být přijata rezoluce s doporučeními na dané téma pro jednotlivé mezinárodní subjekty.

Podle údajů z knihy Carly del Ponteové bylo v tzv. "Žlutém domě" v obci Burelj na severu Albánie zabito kolem 300 srbských civilistů. Srbská obžaloba však dodnes na základě fotografií identifikovala zatím "pouze" 10 exekutorů a jednu oběť, Predraga Dragoviće. Kromě "Žlutého domu" jsou uváděny ještě tři další místa na severu Albánie, kde byly pravděpodobně prováděny i transplantace nelegálně odebraných orgánů.