Děkujeme všem dárcům
za finanční prostředky pro
občany vytopených srbských
měst Obrenovac a Krupanj.
Bylo vybráno přes 27 000 Kč.
Za ně jsme pořídili
polštáře a přikrývky
pro nejchudší z vyplavených.
Děkujeme i za dar školních brašen.
Zde si můžete prohlédnout foto
z předávní vašich darů.
Ještě jednou díky za vaši štědrost.



Právě připojeni - hostů: 357 

DOPORUČENÉ KNIHY

Alexander DORIN

SREBRENICA





Právě (19.12.2013) vyšla výborná kniha.

Alexander Dorin, Švýcar s jihoslovanskými kořeny, odhaluje snad největší mediální a politický podvod, který byl na nás dosud spáchán. Českému čtenáři přináší mnoho otřesných faktů a dosud chybějících informací. Kniha zároveň nepřímo ukazuje na hanebnou úroveň české mediální scény. Její čtení nedoporučujeme zarytým pravdoláskařům. Mohla by u nich vyvolat silnou depresi či infarkt.

Po přečtení se budete na svět dívat docela jinak.

Cena: 330 Kč + poštovné+balné



Objednávky na:

http://www.amabilis.cz/botanika/eshop/0/0/5/125-SREBRENICA




DOPORUČENÁ KNIHA:



Prof. Dr. Rajko Doleček

Necenzurované obrazy II.





Kniha plná faktů z nedávné historie Evropy, jejichž zveřejnění se mnohým mocným dnešního světa nelíbí. Ukazuje na pravé viníky posledních balkánských válek a krvavého rozpadu Jugoslávie. Čtení této knížky vás nenechá lhostejnými.




  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
O Srbsku v Evropském parlamentu - Rozhovor Haló novin s europoslancem Jiřím Maštálkou (KSČM) Tisk Email

Čtvrtek, 23. ledna 2014

alt

Na plenárním zasedání Evropského parlamentu, které právě skončilo, byly vám, poslancům, předloženy ke schválení dvě zprávy týkající se Srbska a Kosova. Vy jste se k těmto zprávám vyjádřil na plénu velmi kriticky. O co se jednalo?

Ohledně Srbska parlament jednal v intencích kandidátské země pro vstup do Evropské unie. Musím konstatovat, že opravdu zřídkakdy nám byl předložen návrh rezoluce, který by byl napěchován tolika a takovými úkoly pro kandidátskou zemi, že bychom byli přešťastni, kdyby se takové úkoly plnily jak u nás doma, tak v dalších členských státech. Co by daly všechny členské státy EU kupříkladu za to, kdyby se u nich »zlepšil výběr daní a uplatňovaly odpovědnou fiskální politiku«

A výzvy adresované Srbsku, aby »příslušné orgány vyvinuly veškeré úsilí o minimalizaci nežádoucích dopadů hospodářských politik, jako je chudoba, nezaměstnanost a sociální vyloučení«? Ty by měly být, obrazně, vytesány na portál Evropské unie!

Nebo jak by si tzv. postsocialistické země včetně nás oddechly, kdyby u nich byla postihována korupce v privatizačních kauzách a před restitucemi by byl »sepsán úplný seznam veřejného a státního majetku«, a skoncováno tak s jeho »nezákonným nabýváním k soukromým zájmům«, jak je požadováno od Srbů!

Ta tendenčnost a okřikování po léta zkoušeného Srbska je pro jisté politické síly příznačná. Jaké další požadavky byly Srbsku adresovány?

Především bych se chtěl zastavit u výzvy srbským orgánům, aby se »zabývaly problémem traumat vyvolaných násilím v devadesátých letech dvacátého století«. Tento požadavek pokládám za zvláště »pikantní«. Myslím si, že abychom předešli - tedy my jako členové orgánu EU - obvinění z pokrytectví, měli bychom pomoci srbským orgánům třeba tím, že bychom se začali zabývat otázkou, kdo z Evropské unie dodával zbraně na jugoslávské bojiště, kdo promyšleně štval proti sobě jugoslávské národy a jaké bylo pozadí rozhodnutí bombardovat Bělehrad a další města.

Se Srbskem neoddělitelně souvisí Kosovo, o kterém jste také jednali...

Tady bych chtěl zdůraznit zvláštní odpovědnost těch členských států EU, které se podílely na bombardování Jugoslávie v roce 1999. Zejména ty by měly dbát na to, aby rezoluce týkající se Kosova neobsahovaly takové tajenky, jako je požadavek projevu »dobré vůle a spolupráce« se zvláštní vyšetřovací komisí, která byla zřízena v návaznosti na zprávu Parlamentního shromáždění Rady Evropy z prosince 2010. Připomínám, že zpráva švýcarského zvláštního zpravodaje Rady Evropy Dicka Martyho adresně obvinila některé kosovské politiky z těžké kriminální činnosti, z organizování únosů a obchodu s lidskými orgány.

Rezoluce také chválí dohody mezi Prištinou a Bělehradem. Obávám se však, že k těmto dohodám došlo pod tak silným vnějším tlakem a vydíráním, že mají nejen spornou právní hodnotu, ale omezené možnosti plnění. Také proto jsem nemohl vyslovit souhlas s touto rezolucí, která obsahuje výzvu k těm státům, které dosud neuznaly samostatnost Kosova, aby tak učinily.

 

Rozhovor vedl Emil Hruška (Halónoviny)

Zdroj: http://www.halonoviny.cz/