| CIA: Alija Izetbegović nebyl pro multietnickou Bosnu a Hercegovinu |
 |
 |
|
Pátek, 15. listopadu 2013
Připomeňme, že jedním z hlavních důvodů otevřené podpory Bosňáků ze strany administrativy prezidenta Billa Clintona bylo to, že dle jejich názoru, Srbové chtěli Velké Srbsko, Chorvati Velké Chorvatsko, a jedině Bosňáci multietnickou nerozdělenou Bosnu a Hercegovinu.
V dokumentu ze 7. prosince 1995 se mluví o návštěvě hlavního amerického vyjednávače Richarda Holbrooka u Izetbegoviće kvůli obavám USA z hrozby masového exodu Srbů ze sarajevských částí města, které dle Daytonu mají ppřipadnout Federaci BaH.
„Mise Holbrooka bude v tom, že povzbudí Bosence (muslimy), aby okamžitě podnikli konkrétní kroky pro to, aby srbské populaci, až tyto části přijdou pod federální kontrolou, zaručili bezpečnost“ píše se v dokumentu.
Konkrétní opatření, která Holbrooke navrhne, jak uvádí dokument, jsou následující: odklad vstupu federálních sil do srbských území v trvání do 90 dnů, posílení přítomnosti vojsk IFOR, postupné zřizování muslimské policie pod mezinárodním dozorem, ta by měla mít multinacionální složení, zřízení dočasného přechodného městského zastupitelstva a zřízení komise pro lidská práva.
„Ačkoliv tyto kroky samy o sobě nebudou stačit pro podporu Srbů, aby neopouštěli hlavní město, domníváme se, že toto je významná příležitost pro Izetbegoviće, aby v praxi dokázal, že je pro zachování jednotné multietnické BaH,“ uvádí se v dokumentu.
Přesto, koncem následujícího roku, v analýze toho, co v této otázce bylo učiněno, se v dokumentu z 27. října 1996 uvádí, že k tomu nedošlo.
„Na muslimské lídry se na Západu obecně nahlíží, jako na jedinou skupinu v BaH, která si přeje obnovení multietnické společnosti. Ale muslimští lídři neudělali nic pro přesvědčení desítky tisíců sarajevských Srbů, aby neopouštěli sarajevská předměstí začátkem tohoto roku.“
V dokumentu z 29. prosince 1995 je napsáno, že srbští představitelé se pokusili změnit situaci tak, aby tato území zůstala pod srbskou kontrolou.
„Srbští civilní představitelé v Sarajevu se pokouší odložit implementaci těchto ustanovení nebo znovu zahájit jednání o dalších daytonských závazcích.“
V dokumentu jsou zajímavá některá tvrzení o Sarajevu jako hlavním městě Bosny a Hercegoviny. Třeba 10. července 1996 Holbrooke tvrdí, že během války v BaH vedení v Sarajevu nad některými oblastmi nemělo skoro žádnou kontrolu, ale tyto oblasti nebyly pod kontrolou srbských sil.
„Od dubna 1992 do září 1995 to v podstatě ani nebyla vláda. Spíš to bylo hnutí v obklíčeném Sarajevu. Západní Bosna měla jiné lídry. Bihać byl zřejmě na jiném místě. Mostar byl také někde jinde,“ uvádí Holbrooke.
Zajímavé je dále, že ve stejném dokumentu Holbooke uvádí, že ke konci daytonských jednání souhlas Srbů odevzdat Sarajevo bylo jednním z největších úspěchu vůbec, a že všichni tím byli překvapení.
Dvojí metr
Americká administrativa podle návrhu State Departmentu připravila odlišná měřítka pro případ, že by Bosňáci nebo Srbové odmítli plán kontaktní skupiny, podle kterého by 49 % území mělo patřit Srbům, a 51 % Federaci BaH, píše se v dokumentu z 13. června 1994.
„Pokud Srbové přijmou a muslimové odmítnou, posoudíme různé úrovně uvolnění sankcí (vůči Srbům) v závislosti na tom, nakolik se Srbové stáhnou na jejich 49 %. Pokud muslimové přijmou, papír State departementu předpokládá různé možnosti donucení Srbů na spolupráci, včetně zrušení embarga na zbraně Bosňákům a odstupňované typy leteckých útoků na srbské cíle“ píše se v dokumentu.
Krom toho, byl navržen plán Rady pro národní bezpečnost, který rovněž nepředpokládá sankce proti Bosňákům.
- - - -
Zdroj: http://www.nspm.rs/hronika/cia-alija-izetbegovic-nije-bio-za-multietnicku-bih.html překlad fč
Od začátku listopadu nás najdete také na adrese www.kosovoonline.net |
