Sobota, 29. června 2013

Poté, co německá ministryně Annette Schavan odstoupila kvůli plagiátorství doktorské práce, začala na Kosovu debata o akademických titulech. Mluví se o kupování diplomů a doktorátů i o plagiátorství ve velkém. Od roku 1999 bylo na Kosovu uděleno 416 doktorských titulů – kritici se domnívají, že toto číslo je podezřele vysoké pro zemi s méně než dva miliony obyvatel. Kosovský ministr školství Rame Buja proto udělal krok, který připomíná gesto vypíjení mléka srbským ministrem zemědělství Kneževićem. Buja totiž požádal, aby byla ověřena jeho doktorská práce. Přidal se k němu i rektor Univerzity v Prištině Ibrahim Gashi.

„Jsem připraven nechat přezkoušet doktorskou práci mou i ostatních“ říká Buja pro DW. „Případ bývalé ministryně školství Annette Schavan nám má posloužit jako příklad.“

Prodej doktorských prací?

Kosovo je ovšem jiný případ. Tam nejde jen o citování bez uvádění pramene, nýbrž o obchod s disertacemi a diplomovými pracemi. V březnu se hodně psalo o jednotlivcích a organizacích, které nabízejí zpracování a prodej akademických prací; ale důkazy stále chybí. „Založili jsme kontrolní odbor, který by měl prozkoumat konání těchto jednotlivců a organizací“ říká ministr Buja. „Ukázalo se však, že se jedná o technickou pomoc při zpracování diplomových a doktorských prací.“

Profesor Dukadjin Pupovci kritizuje, že někteří jeho kolegové „běhali za politiky, nabízejíc jim doktorské tituly“. „Doufají, že se jim nebo jejich dětem později dostanou výhody pomocí těchto politiků,“ říká Pupovci. Pochybuje, že na Kosovu je mnoho plagiátů, ale tvrdí, že diplomové a doktorské práce, ač originální, jsou velmi slabé kvality.

Příval studentů, málo kádrů

Na prištinské univerzitě sami studenti zahájili debatu o plagiátorství a kvalitě vzdělávání. Hlavní výtkou je nedostatek profesorů a přednášejících. Jako oblast s vysokým růstem počtu obyvatel, je Kosovo země s mladým obyvatelstvem dospívajícím ke studiu. Velký počet jich dříve odcházel na studie do Bělehradu, Niše nebo Kragujevce, což je dnes skoro nemyslitelné. Zhruba před deseti lety bylo v Prištině 27 000 studentů, zatímco dnes je jich 100 000.

Kdykoliv dojde na kritiku kosovského vzdělávacího systému, jsou zmiňována devadesátá léta, kdy na Kosovu vznikaly různé paralelní instituce. Školy se otevíraly na soukromých pozemcích, dokonce ve sklepech, přičemž se za každou cenu usilovalo o odklon od Srbska i srbského vzdělávacího systému. Cenou za to bylo dospívání školních generací v zoufalých podmínkách a se špatným vzděláním.

Po ukončení bombardování v roce 1999 a faktickém oddělení Kosova byla prvním úkolem školní infrastruktura. Dnes má bezmála každá vesnice školu, takže nastal čas, dle ministra Buje, aby byla věnována pozornost kvalitě. Sem patří i boj proti kupování doktorských titulů. „S rakouskou vládou jsme podepsali dohodu o digitalizaci systému přidělení doktorátů a diplomů a software, který je schopen identifikovat padělky,“ říká Buja. Tyto programy jsou velmi užívány na Západě a ověřují, zda část textu byla protizákonně převzata z jiných zdrojů.

Zdroj: http://www.nspm.rs/     překlad ND