Pátek, 28. června 2013

Na místě zvaném Gazimestan pod pomníkem ve tvaru pevnostní věže stojícím na místě bitevního pole. Tady na rozlehlé pláni zvané Kosovo pole se roku 1389 střetla křesťanská (pravoslavná) vojska srbských a bosenských satrapů a jejich albánských spojenců, vedená knížetem Lazarem Hrebeljanovićem s muslimskými vojsky mocné osmanské říše. V bitvě byl zabit turecký sultán Murad I, velitel muslimské armády, i jeho nejstarší syn Yakub, následník trůnu. Sultánovi rádci v okamžiku, kdy muslimská vojska po smrti svých vůdců spěla k jasné porážce, poslali mladšího sultánova syna

Bayezida pryč z bitevního pole k zálohám. Podle tureckých zápisů o dalším průběhu bitvy se dovídáme, že spojená srbská, bosenská a albánská vojska se po svém vítězství na bitevní pláni rozešla a kníže Lazar se svou družinou sloužil děkovnou mši v nedalekém kostele v Samodraže.

Nový sultán Bayezid však projevil velké odhodlání. S tureckými oddíly stojícími v záloze se rychle vrátil na bitevní pole, překvapil nepřipravenou a notně prořídlou srbskou družinu, která sloužila děkovnou mši za vítěznou bitvu. Knížete Lazara a další zajaté rytíře a srbské šlechtice nechal sultán Bayezid na místě popravit.

Bitva na Kosově poli tak skončila nerozhodně. Obě strany utrpěly velké ztráty včetně ztráty svých vůdců, ale křesťanská strana v následujících letech, hlavně díky neochotě dalších evropských vladařů ji podporovat, postupně ztrácela a za několik desetiletí již osmanští Turci ovládali celou tuto oblast Balkánu. Sultán Bayezid si za svoji rozhodnost a energii na Kosově poli vysloužil přezdívku Yldirim (Blesk).

Pro Srby má bitva na Kosově poli mimořádný význam. Symbolizuje ztrátu národní státnosti, 500 následujících let brutálního útisku, náboženské perzekuce a rozsáhlé emigrace.

Vidovdanské datum 28. června si v roce 1914 vybraly rakousko-uherské úřady pro protisrbskou provokaci. Velké vojenské manévry v anektované Bosně měly být otevřenou výhrůžkou srbskému státu. Na tuto provokaci odpověděli mladí bosenští Srbové atentátem na následníka trůnu Františka Ferdinanda. Nato pangermánské síly v Rakousko-Uhersku daly povel k přepadení Srbska. Rozpoutaly tak 1. světovou válku.

K věži na Gazimestanu se každoročně vypravují desítky Srbů a jejich přátel, aby zde demonstrovali odpor proti okupaci jižních srbských provincií Kosova a Metochie vojsky NATO, proti porušování mezinárodního práva, Helsinských dohod a rezoluce č. 1244 Rady Bezpečnosti OSN. Každoroční Gazimestanský marš je symbolem boje proti Novému Světovému Pořádku a každoročně se ho účastní i Češi, Poláci a Slováci.

Zdravíme všechny přátele dnes shromážděné na Gazimestanu. KOSOVO je SRBIJA!

Redakce