Středa, 12. června 2013

Poslední den v květnu proběhlo bez přehánění historické zasedání "Kosovského parlamentu", v němž byla zařazena otázka "ústavních závazků" Prištiny - postarat se o práva Albánců na jihu středního Srbska. Tomuto území říkají Albánci Preševské údolí. Projekt rezoluce "kosovského parlamentu" představil poslanec Demokratického svazu Kosova, což je strana Hashima Thaçiho. Projekt předpokládá svobodu přesunů v Kosovu, rušení poplatků za vjezd do Kosova a rozvoj vzdělávání v albánštině.

Kvůli kontaktům Albánců z Preševského údolí je požadováno otevření kanceláře v Prištině a Gnjilanu. Thaçi rezoluci podpořil, ale poznamenal, že jedno takové opatření je pro Albánce Preševského údolí a širšího území nedostačující. Navrhl rozsáhlé změny v ústavě "Republiky Kosovo" pro obranu práv Albánců v Srbsku a na celém území bývalé Jugoslávie.

Priština považuje jih Srbska za filiálku Kosova. Albánci z jihu Srbska rovněž pracovali v parlamentě "Republiky Kosovo". Vláda Kosova podpořila iniciativu poslanců, kteří žádali "osvobození politických vězňů", včetně tzv. Gnjilanské skupiny.

Členové organizované zločinecké skupiny (17 osob, součást Armády osvobození Kosova na území Preševa – UÇKPMB) byli v roce 2012 odsouzeni za zvláště odporné zločiny proti Srbům v roce 1999 v Gnjilanu. Zavraždili 80 lidí a 230 jich zajali. Jednalo se sadistické vraždy. Vyhnaným Srbům, kteří se chtěli vrátit bylo vyhrožováno, že s nimi bude naloženo ještě hůře. Ti, kteří dosud zůstali byli upozorněni, že budou vysídleni. Velká část zločinecké skupiny, včetně pohlavárů, nebyla potrestána. Evropská mise EULEX nepomohla a zločinci zůstali mimo dosah srbské justice. Soud probíhal od roku 2009, část obviněných byla propuštěna na písemný slib, že neodejdou. Šest podezřelých bylo osvobozeno. Albánci vyhrožovali zástupci prokurátora pro válečné zločiny fyzickou odplatou dětmi a vnuky odsouzených. Kosovská vláda nazvala členy Gnjilanské skupiny oběťmi zrežírovaného procesu.

Místopředseda kosovské vlády oznámil úmysl vlády vytvořit zvláštní národní úřad pro integraci pouze pro Albánce z Kosova a dalších území Srbska. Projekt zatím nebyl přijat pro malý počet usnášení schopných, ale může být přijat později. Ve velkoalbánských projektech se prolíná politika se zločinem. Bruselské jednání vede v dlouhodobé perspektivě k rekolonizaci Balkánu Albánci. Místopředsedkyně vlády Kosova je přesvědčena, že dosavadní dohody budou pro Albánce z Preševa pozitivní. (zde)

Po zabrání Kosova a plánované etnické čistce srbského jihu budou Albánci drobit území dále. Pod značkou Kosovských bezpečnostních sil a Kosovské policie pracuje Kosovská osvobozenecká armáda - pod patronací NATO.

Kosovo představuje tranzit drog, čehož se účastní nejen místní kosovská vláda. Většina výnosů z obchodu s drogami se v Kosovu legalizuje prostřednictvím nemovitostí, různých prodejů, bank, kasin a obchodních společností. (zde) Kosovský režim je postaven na organizovaném zločinu.

Kosovská vláda se štědře dělí se svými zahraničními ochránci na účet ukradeného ("privatizovaného") majetku Srbů. Telecom Kosovo byl ze 75% prodán Němcům, metalurgický gigant, kombinát Trepča s ohromnými zásobami cínu, zinku, stříbra, zlata a kovů vzácných zemin vlastní americká NGP. Na oplátku dostala kosovská mafie právo k záboru nových srbských území.

Zdroj: http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/2247-kosovsko-albanska-mafie-nabira-kurs-na-ovladnuti-jihu-srbska

Doplnění redakce ke Gnjilanské skupině:

116 roků odnětí svobody pro členy Gnjilanské skupiny

Oddělení pro válečné zločiny Vrchního soudu v Bělehradě ve středu 19.9.2012 odsoudil 11 členů Gnjilanské skupiny z tzv. Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) k úhrnému trestu 116 let vězení. Šest členů skupiny bylo zproštěno žaloby, která je vinila z válečných zločinů proti civilistům v okolí obce Gnjilany v roce 1999.

Samet Hajdari byl odsouzen k 15 letům odnětí svobody, zatímco Nazif a Ahmed Hasaniovi byli odsouzeni k 13 rokům, Selimon Sadiku, Burim Fazliu a Agus Memishi ke 12ti letům odnětí svobody a Faton Hajdari byl odsouzen na deset let.

Soud odsoudil Serata Hajdariho, Kambera Sahitiho a Sadika Aliu na osm let do vězení, zatímco Shefket Musliu byl odsouzen k pěti letům. Musliu a Aliu jsou na útěku.

Fazlija Ajdari, Rexhep Aliu, Shaqir Shaqiri, Idriz Aliu, Ramadán Halimi a Shemsi Nuhiu byli zproštěni obvinění.

Podle srbských orgánů byli členové Gnjilanské skupiny odsouzeni, protože od začátku června do konce prosince roku 1999 brutálně umučili k smrti nejméně 80 lidí a 34 lidí se stalo neyvěstnými. Alespoň 153 lidí zatkli nelegálně, mučili je a později je propustili.

Zdroj: http://kosovapress.com/?cid=2,85,152927 překlad vd